Krize COVID-19 a doprovodný propad hospodářské produkce v první polovině roku 2020 zanechaly na evropském trhu práce hluboké jizvy, přičemž sektory orientované na služby, jako je cestovní ruch, obchod, letectví a ekonomické služby, jako je personální leasing a kulturní sektor, byly obzvláště důležité. postižený.
Aby zmírnily dopad krize, prakticky všechny členské státy zavedly příslušné přizpůsobené ekonomické nástroje, jako jsou úpravy pracovní doby a opatření na zachování pracovních míst, jako je zkrácená pracovní doba. Některé členské státy vytvořily právní základ pro zaměstnavatele pro krátkodobé uvolnění zaměstnanců s možností návratu nebo závazku opětovného zaměstnání. V mnoha zemích podniky trpící poklesem poptávky dostávaly finanční pomoc.
Míry nezaměstnanosti byly proto omezeně použitelné kvůli opatřením na zachování pracovních míst v mnoha zemích. Daleko smysluplněji vykreslovaly situaci na trhu práce v roce 2020 indikátory jako absence na pracovišti nebo počet osob bez výdělečné činnosti.
Počet lidí bez práce, který vyvrcholil kolem 36 milionů během druhého čtvrtletí roku 2020, byl o rok později na úrovni 19.7 milionu, tedy jen mírně nad čísly z druhého čtvrtletí roku 2019, roku před krizí. Počet neaktivních osob ve druhém čtvrtletí 2020 vzrostl ve srovnání s předchozím rokem o 6 % a ve druhém čtvrtletí 2021 byl zpět na předkrizové úrovni.
Zatímco v roce 2020 byla míra nezaměstnanosti o 0.4 procentního bodu nad úrovní roku 2019, v rámci ročního průměru roku 2021 byla míra nezaměstnanosti ve státech EU 27 na úrovni 7 %, tedy o 0.2 procentního bodu více než v roce 2019. Míra nezaměstnanosti mužů byla na 6.7 % (+0.2 procentního bodu nad rokem 2019) a u žen 7.4 % (+0.2 procentního bodu).
Situace na trhu práce se však v jednotlivých členských státech sítě VSZ vyvíjela velmi odlišně. Sedm zemí zaznamenalo pokles míry nezaměstnanosti ve srovnání s rokem 2019, ostatní země zaznamenaly nárůst od 0.1 procentního bodu (Polsko, Bulharsko, Dánsko) do 2.5 procentního bodu (Island, žádné údaje za Lichtenštejnsko).
Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti v roce 2021 (15 až 74 let) a změna v procentních bodech ve srovnání s rokem 2019
Zdroj: Databáze - Eurostat une_rt_a; žádné údaje pro Lichtenštejnsko, přerušení časové osy v Norsku, odchylné definice ve Španělsku a Francii
Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15 až 24 let) zůstala ve 25 členských státech stále jasně nad úrovní roku 2019, přičemž pouze čtyři členské státy byly pod předkrizovou úrovní.
Obrázek 2: Míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2021 (15 až 24 let) a změna v procentních bodech ve srovnání s rokem 2019
Zdroj: Databáze - Eurostat une_rt_a; žádné údaje pro Lichtenštejnsko, přerušení časové osy v Norsku, odchylné definice ve Španělsku a Francii
Dlouhodobá nezaměstnanost, která mezi lety 2009 a 2013/14 vzrostla v důsledku finanční a hospodářské krize z 5.4 na více než 11 milionů lidí, v následujících letech dále klesala, ale v roce 2021 poprvé po sedmi letech opět vzrostla. V ročním průměru roku 2021 bylo 2.868 milionu žen a 2.987 milionu mužů ve věku 15 až 74 let bez práce déle než 12 měsíců.
Napsat komentář