Základní pravidlo „čím vyšší je úroveň vzdělání, tím nižší je riziko nezaměstnanosti“, zůstává pravdou ve všech členských státech sítě PES (EU, Island a Norsko), až na dvě malé výjimky, ačkoli je zde méně a méně lidí s Vzhledem k nízké kvalifikaci na trhu práce v celé Evropě se nesoulad i přes tento vývoj stále zvyšuje. Rostoucí úroveň automatizace a přesun výrobních zařízení do zemí mimo EU snižuje vyhlídky na nekvalifikované osoby, což má za následek nezbytnost dalších politických opatření. Od roku 2005 přinesl vývoj v jednotlivých zemích velmi rozdílné výsledky, v nichž se v nich také hraje demografický vývoj a migrace.
Mezinárodně srovnatelné údaje o trhu práce rozdělují osoby podle těchto formálních kvalifikačních úrovní:
- ISCED úroveň 0-2 (méně než základní, základní a nižší sekundární vzdělávání), označovaná jako „nízko kvalifikovaná pracovní síla“.
- ISCED úrovně 3 a 4 (vyšší sekundární a postsekundární ne terciární vzdělávání), dále jen „středně kvalifikovaná práce“.
- Úroveň ISCED 5–8 (terciární vzdělávání), označovaná jako „vysoce kvalifikovaná pracovní síla“.
Míra nezaměstnanosti (15 až 74 let) osob s nízkou kvalifikací byla v evropském průměru v roce 13.2 na 2018%. Střední kvalifikovaná pracovní síla měla výrazně nižší riziko nezaměstnanosti na 6.2% a vysoce kvalifikovaná měla nezaměstnanost jen 4.1%.
Situace osob s nízkou kvalifikací se v období od roku 2005 do roku 2018 rozhodně zhoršila; v tomto období se propast jasně zvýšila. Zatímco jejich míra nezaměstnanosti byla v roce 2005 pouze vyšší o faktor 1.3 nad středně kvalifikovanou prací, respektive faktorem 2.4 nad vysoce kvalifikovanou prací, míra nezaměstnanosti s nízkou kvalifikací byla v roce 2018 2.1krát respektive 3.2krát vyšší. Je také zcela jasné, že v roce 2018 byla nezaměstnanost míra pracovní síly s nízkou kvalifikací je nad hodnotou roku 2005, zatímco u ostatních dvou skupin tato čísla jednoznačně poklesla.
To je také pozoruhodné v kontextu vývoj pracovní síly (nezaměstnaní a zaměstnaní od 15 do 74 let) vykazující klesající trend práce s nízkou kvalifikací ve všech členských státech sítě PES od roku 2005, s výjimkou Estonska, Švédska a Norska. Úroveň dosaženého vzdělání zaměstnaných i nezaměstnaných se ve všech členských státech jasně posunula směrem k terciárnímu vzdělávání, přičemž míra zvýšení této skupiny se v období mezi 18 a 196 pohybovala mezi 2005% v Dánsku a 2018% na Maltě.
Pozitivní trend, kdy se stále více lidí daří dokončit úroveň vzdělání nad rámec povinného, je více než jen vítán; byla silně podporována Evropskou zárukou pro mládež a veřejnými službami zaměstnanosti. Přesto si to vyžaduje další politické úsilí, protože navzdory tomu, že celkový počet osob s nízkými dovednostmi na trhu práce skutečně klesá, jejich pracovní vyhlídky také znatelně klesají.
zdůrazňuje Johannes Kopf, předseda sítě PES.
Počty pracovních sil se střední kvalifikací nebyl vystaven žádným silným výkyvům v celé EU, ale v jednotlivých členských státech byl zaznamenán odlišný vývoj, pravděpodobně také v důsledku migračních pohybů - v České republice se v letech 7 až 2005 snížil počet pracovních sil o 2018% a míra nezaměstnanosti klesla o 5.1 procentního bodu. V Polsku se počet nezaměstnaných a zaměstnaných v tomto vzdělání snížil o 14% doprovázený jasným poklesem míry nezaměstnanosti o 14.7%. Tento trend lze pozorovat také na Slovensku - kde se pracovní síla snížila o 7%, míra nezaměstnanosti ve srovnání s rokem 8.6 o 2005 procentního bodu.
V Německu však bylo snížení míry nezaměstnanosti doprovázeno rostoucí nabídkou pracovních sil (míra nezaměstnanosti se oproti roku 8.2 snížila o 2005 procentního bodu, pracovní síla vzrostla o 6%).
Největší nárůst míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v Řecku (+9.8 procentního bodu) s klesajícím počtem pracovních sil se střední kvalifikací (-4%).
Míra nezaměstnanosti podle úrovně dosaženého vzdělání, ale také vývoj v jednotlivých zemích vykazuje významné rozdíly mezi lety 2005 a 2018. Je například patrné - na rozdíl od všech ostatních zemí - že nezaměstnanost vysoce kvalifikované pracovní síly v Dánsku byla v roce 2018 mírně nad úrovní středně kvalifikované pracovní síly, a v Portugalsku měla práce s nízkými dovednostmi minimálně lepší vyhlídky než středně kvalifikovaná pracovní síla.
Vývoj situace nízko kvalifikované pracovní síly jasně zaznamenal rostoucí riziko zejména ve Švédsku, kde v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací stále ještě vyšší o faktor 1.9 nad středně kvalifikovanou pracovní sílu, resp. a v roce 2.9 byla jejich míra nezaměstnanosti 2018 resp. 4.2krát vyšší.
Vývoj situace nízko kvalifikované pracovní síly jasně zaznamenal rostoucí riziko zejména ve Švédsku, kde v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací stále ještě vyšší o faktor 1.9 nad středně kvalifikovanou pracovní sílu, resp. a v roce 2.9 byla jejich míra nezaměstnanosti 2018 resp. 4.2krát vyšší.
V České republice i na Slovensku se mezera v roce 2018 zvýšila zvlášť výrazně - míra nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací byla 5.1krát vyšší než u středně kvalifikované pracovní síly a 8.9 resp. 9.6krát vyšší než u vysoce kvalifikované pracovní síly.
Následně lze pro každou jednotlivou zemi zobrazit odpovídající grafické znázornění.
Podrobnosti o zemi
Tabulka surových dat
Stáhnout nezpracovaná data (XLSX)
Nezávisle na úrovni dosaženého vzdělání byla míra nezaměstnanosti samozřejmě primárně v souladu s ekonomickým vývojem v posledních letech.
Od roku 2009 představují obtížné ekonomické osnovy výzvu pro osoby na všech úrovních vzdělání.
V šesti členských zemích sítě zůstala míra nezaměstnanosti v roce 2018 také v každé ze tří kategorií ISCED nad hodnotou roku 2005, v jedenácti členských státech - míra napříč všemi úrovněmi dosažení byla pod úrovní roku 2005.
In Řecko, Španělsko a Portugalsko mnoho osob s terciárním vzděláním se stalo nezaměstnanými v důsledku vládní dluhové krize. V roce 2008 tyto tři země již zaznamenaly nejvyšší míru nezaměstnanosti na této úrovni dosaženého vzdělání; do roku 2013 se sazby zvýšily na 20.4% v Řecku, 16% ve Španělsku a 12.7% v Portugalsku. Zatímco v roce 5.4 dosáhla míra nezaměstnanosti v Portugalsku 2018%, Řecko a Španělsko jasně zůstaly nad mírami zaregistrovanými v roce 2005.
Demografická situace v jednotlivých zemích se stále více mění v další výzvu.
In Bulharsko a Rumunsko patrný pokles populace (-8%, respektive -9%), který byl primárně charakterizován poklesem populace mezi věkem 20 a 34 (-24%, respektive -32%). To také vedlo k významnému propadu nabídky pracovních sil v této věkové skupině, který dosáhl -19% v Bulharsku a -27% v Rumunsku.
In Španělsko a v Česká republika populace rostla celkem o 8%, respektive 4%, věková skupina 20 až 34 let však klesala s 27%, respektive 20%; a pracovní síly klesly ještě výrazněji o 31%, respektive 23%.
V celé Evropské unii byla celková populace o 4% vyšší než v roce 2005, věková skupina 20–34 let také klesala v celé Unii v průměru o 9%. Tyto trendy byly zaznamenány také v nabídce pracovních sil s celkovým nárůstem o 6%, zatímco u věkové skupiny mezi 9 a 20 lety byl zaznamenán pokles o 34%.
Poznámka: (Největší možné) monitorovací období let 2005 až 2018 bylo vybráno z důvodu diskontinuity dat v roce 2004.
Pokročilé oznámení: příští vydání Věstníku trhu práce bude vydáno v říjnu 2019; se zaměřením na trendy zaměstnanosti ve všech členských státech sítě PES.
Napsat komentář