Prakticky všechna hospodářská odvětví zaznamenala v posledních letech jasně pozitivní vývoj zaměstnanosti. V letech 2014 až 2019 byl růst zaměstnanosti v Evropské unii v průměru 6%; u mužů 5.7%, respektive žen 6.3%. Výjimkou bylo pouze několik odvětví, jako je zemědělství, těžba, finanční a pojišťovací služby a služby v domácnostech. Podniky působící v informačním a komunikačním sektoru, cestovním ruchu a vědeckých službách i v umění, zábavě a rekreaci zaznamenaly růst přesahující 10 procent.
Tento vývoj nastal ve druhém čtvrtletí roku 2020 v důsledku krize Covid-19 se ztrátou 4.7 milionu pracovních míst (-2.4%). Ve třetím čtvrtletí roku 2020 se situace mírně uvolnila, avšak zaměstnanost ve srovnání s předchozím rokem nadále klesala o 1.8% (-3.4 mil.).
Nezaměstnanost pokračovala v poklesu prakticky u všech členů uvedených v důsledku nástrojů snižování pracovní doby zavedených ve druhém čtvrtletí 2020, ve třetím čtvrtletí 13.2 však ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 2020 procenta. Současně bylo výrazně omezeno nasazení všech nástrojů zaměřených na udržení zaměstnanosti, jako je zkrácení pracovní doby nebo podobná opatření. Počet zaměstnanců využívajících tyto nástroje poklesl z přibližně čtrnácti na dva miliony (ve srovnání se třetím a druhým čtvrtletím roku 2020).
Pokles úrovně zaměstnanosti v důsledku pandemie byl patrný ve všech členských státech sítě PES s výjimkou Malty a Kypru (pro Německo nejsou k dispozici žádné údaje).
Zaměstnanci v odvětví cestovního ruchu byli zvláště postiženi v mnoha členských státech. V tomto sektoru bylo za období posledních pěti let vytvořeno 1.1 milionu pozic, od druhého čtvrtletí roku 2020 se počet zaměstnanců snížil ve srovnání s předchozím rokem o více než 1.5 milionu.
Sektor obchodu a maloobchodu a poskytování dalších ekonomických služeb také zaznamenal ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2020 absolutní pokles, který převyšoval nárůst za posledních několik let.
Ztráty pracovních míst zaznamenaly také podniky působící v odvětvích výroby, dopravy a skladování, jakož i v oblasti umění, zábavy a rekreace.
Výzvy roku 2020 však vyústily v růst zaměstnanosti jak v odvětví dodávek energie, tak v odvětví informací a komunikací. Další pracovní místa byla vytvořena také ve veřejné správě a společnostech nabízejících finanční a pojišťovací služby.
Tabulka 1: Vývoj zaměstnanosti podle hospodářských odvětví v EU 27 v letech 2014 až 2019; změna úrovně zaměstnanosti ve 2nd a 3rd čtvrtletí 2020 ve srovnání s předchozím rokem, v tisících
Ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2020 se sektory v členských státech sítě obecně vyvíjely částečně docela podobně; zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu stagnovala ve všech členských státech a v mnoha zemích vykazovaly negativní trend také pracovní místa ve výrobě a dopravě a skladování. Zaměstnanost ve stavebnictví celkově poklesla, rostla však například v Chorvatsku, Estonsku a České republice.
Podniky působící v informačním a komunikačním průmyslu vytvořily nová pracovní místa v mnoha zemích, například ve Slovenské republice, Portugalsku a Maďarsku.
Snížení zaměstnanosti mužů a žen bylo ve druhém a třetím čtvrtletí na podobné úrovni; pozice na plný úvazek poklesly ve srovnání s předchozím rokem výrazně silněji než počet zaměstnanců na částečný úvazek.
Tabulka 2: Změna zaměstnanosti ve 2nd a 3rd čtvrtletí 2020 ve srovnání s předchozím rokem u mužů a žen, pozice na plný a částečný úvazek; v procentech
Napsat komentář